Základem se samozřejmě klasicky stala kariéra, zde pod názvem World Tour. Tentokrát se nám zdá dokonce lépe zpracovaná a ucelenější než u minulého dílu DiRT 2. Celá kariéra se dělí na čtyři sezóny, každou z nich symbolizuje jeden trojúhelník, který v sobě ukrývá jednotlivé dílčí akce sezóny se samotnými závody. Logicky se vám přístup k dalším závodům postupně odblokovává za získané body reputace, díky nimž vstoupáte po úrovních - zvyšuje se vaše úroveň řidiče. Počet bodů reputace závisí jak na dojeté pozici (umístění), tak plnění dílčích úkolů v každém závodu. V tomto směru docela podobný systém jako v Need for Speed: Shift 2. Sezóna je nakonec docela otevřená a nabízí se plno závodů, takže pokud vám zrovna nějaká disciplína nešmakuje, můžete ji směle přeskočit a pokračovat dál.
DiRT 3 opět boduje v nabídce typů rally závodů a jak procházíte kariérou, stále jsou závody rozmanité a různorodé. Jedním dechem musíme dodat, že závody se zdaleka nesmrskly jen na rally tratě a vozy. V pozdější fázi recenze si představíme hodně velký odklon v podobě Gymkhana závodů, ale i v klasických typech závodů si zajezdíte třeba v obrovských trucích nebo ve čtyřkolkách. To má skutečně od rally dost daleko, ale proč ne. Bavili jsme se naprosto u všech závodů a to je přeci hlavní. Přestože postupujete v kariéře, naprosto tady chybí jakákoli měna. Takže získáváte za závody pouze reputaci a podle této úrovně jsou vám nové vozy automaticky odemykány. Přesněji řečeno se k vám přidávají noví sponzoři a právě ti se starají o stále inovovanou nabídku automobilů. Nechybí licencované automobily světoznámých značek, a to konkrétně různé modely počínaje těmi z šedesátých let a konče nejmodernějšími vozy.
V průběhu sezón zavítáte do mnoha zemí a tratí, které se od sebe docela razantně liší. Nechybí třeba Monaco (které byste možná v rally hře nečekali), ale ani Kenya, americký Michigan nebo severské země jako Norsko či Finsko. Právě se zasazením tratí do odlišných koutů světa se pojí i značná rozmanitost. Ještě před vydáním byly velkým lákadlem zasněžené lokace a ty skutečně nezklamaly. Na sněhovou pokrývku je radost pohledět (speciálně když k tomu navíc ještě i sněží) a odlišnosti povrchů se skutečně projevují na chování vašeho vozu. Rozdíl mezi dvěma extrémy zaručeně poznáte a skvěle to pořád osvěžuje hratelnost a závodění. Mimochodem občas si užijete závodění i v noci.
S pěkným prožitkem pro vaše oči se naštěstí pojí i hodně slušně zvládnutá hra po technické stránce. Jak s ovládáním, tak jízdním modelem a chováním vozů jsem nadmíru spokojen. Reakce jsou hodně pohotové a na gamepadu se mi závodilo příjemně. K jízdnímu modelu tak nemám sebemenší výtky a mohu jen schválit. Dvojnásob když k tomu vezmeme v úvahu to, co jsme psali v minulém odstavci - tedy rozmanitost tratí a odlišné chování na různých površích.
Naprostý odklon od rally závodů nebo tedy vlastně úplně od klasického závodění na čas jsou disciplíny Gymkhána. Tady musíte totiž předvést skutečné schopnosti v ovládání auta a poznat tak trošku jinou stranu mince vedle klasického projíždění po prašných cestách. Tady se dostáváte na úplně zvláštní mapy a lokace, ve kterých musíte plnit přesně dané úkoly. Ty spočívají většinou ve smykování, driftování nebo skákání. A vězte, že se u nich pořádně zapotíte! Některé z těchto závodů se zaměřují jen na jednu disciplínu, další jsou naopak univerzální a musíte předvést co všechno ve vás je. Některé úkoly se hned na první pohled zdají jako nesplnitelné. Zpočátku musíte počítat s neúspěchem a neustálým opakováním, naštěstí jak si zvyknete na ovládání, tak se to krapet zlepší. Ale stejně mi nezbývalo moc od toho, abych si vytrhal všechny vlasy na hlavě. Všechny triky jsou zde přesně dány a navíc je po vás vyžadována naprostá přesnost při jejich plnění. Takže se musíte třeba na přesně daném místě otáčet smykem dokola, nebo naopak v driftu objíždět dokola bagr. Jakmile ovládání naprosto zmáknete, tak se dostaví první úspěchy. I tak se pro mne ale stalo získání platinových medailí v těchto úkolech prakticky nemožné. Nemůžu se zbavit dojmu, že Gymkhana závodění je tady tak nějak navíc a vůbec mi nesedí do konceptu DiRT 3.
Samozřejmě nesmí chybět ani multiplayerová část hry. S dalšími skutečnými lidmi můžete soupeřit snad ve všech herních módech. A můžete si to s nimi rozdat třeba i v Gymkháně. Hodně musíme pochválit za speciální party módy, které jsou ideálně navrženy pro hraní s kamarády během nějakého domácího mejdanu. A zaručeně se u nich pobavíte. Když se bavíme o možnostech DiRTu 3 po internetu, tak musíme zmínit podporu automatického uploadu videí na YouTube. Takže přímo záběry nahrané během vaší domácí párty (nebo jen výtečně zajetý čas nějaké tratě) pak lze jednoduše a přímo ze hry uploadnout a podělit se o něj s celým světem.
V rámci snahy o přizpůsobení hry všem skupinám hráčů (počínaje naprostými laiky až po ty největší nadšence) nabízí DiRT 3 bohaté možnosti nastavení obtížnosti. V základu je předdefinováno rovných šest stupňů, přičemž na tu nejlehčí nemusíte během závodů dát ani jednou nohu z plynu a jen zatáčíte (a i to s asistentem), naopak na nejtěžší obtížnost funguje hra docela solidně a řekněme i realisticky. My jsme zvolili zlatou střední cestu. Alespoň vyzkoušet určitě doporučujeme závod při vypnutí všech asistentů, s pohledem kamery z očí řidiče (tedy z kokpitu) a také s vypnutým HUD. Skvělý zážitek.
Ani tentokrát nechybí známá featurka v podobě možnosti vrácení času. Takže pokud uděláte během závodu nějakou vysloveně chybu, můžete obratem stisknout tlačítko a přetočit si čas trošku zpět, čímž získáte další pokus(y). Maximální počet využití této featurky v jednotlivém závodu ovlivňuje nastavená obtížnost. Tudíž nemusíte mít strach, že byste se stresovali neustále opětovným hraním toho samého závodu dokola. Co bychom bývali za tuhle možnost dali v letošních Shift 2: Unleashed, kde nic podobného nebylo!
Stejně jako minulé DiRTy se i třetí pokračování nese hodně na „cool" vlnách. V tomto směru si musí každý udělat svůj názor, mně osobně se to zdá snad už trošku přehnané. Nemůžu ale hře vytknout specifický styl a moderní zpracování, tentokrát se celý interface a menu nesou na vlnách trojúhelníkových tvarů a obrazců. Zkrátka od klasického Colin McRae Rally to má relativně daleko, ale masovému publiku určitě bude tento cool a moderní styl vyhovovat více. Nadšení hardcore jezdci mají bohužel smůlu a musí se spokojit se staršími díly série, protože ani konkurence v tomto směru nenadchne. Přestože loňské WRC Championship Rally působí reálnějším dojmem a dostává svému jméno, naprosto propadl co se týká zpracování a hratelnosti (více v naší recenzi).
Opravdu úžasný je DiRT 3 po vizuální stránce. Hra běží opět na ECO enginu, který pohání také sérii F1. Oproti minulým DiRTům ale herní engine Codemasters značně vylepšilo. Postupně závodíte v různých lokacích a během odlišného počasí, přičemž všechno tohle se podařilo skvěle ztvárnit po grafické stránce. O preciznosti vymodelování samotných vozů nemusíte mít nejmenší obavy. Nechybí ani režim poškození, taktéž docela realistický, i když závisí jen na vás, zdali chcete mít poškození skutečné, nebo jen vizuální. Celkově skvělé atmosféře přidávají i krásné světelné efekty. Co se týká zpracování počasí, musíme speciálně vyzdvihnout a pochválit hlavně sníh. Ten vypadá (včetně sněžení) nesmírně realisticky a vězte, že když vám ohodí protivník před vámi čelní sklo právě sněhovou vrstvou, budete mít pěkné hoňky.
DIRT 3 se nakonec stalo slušnou závodní hrou. Schválně ani neříkáme rally simulací, protože od té má relativně hodně daleko. Tvůrci se na reálné zpracování a simulaci vykašlali a místo toho nám nachystali zábavné závody. To mi osobně ani nijak nevadí, snad jen trošku zbytečné a pro mě nesmyslně stresující se staly Gymkhana dovednostní závody. O hodně radši bych místo nich přivítal více tratí a přímo rally závodů v přírodě. Odklon k arkádovějšímu zpracování je zde naprosto evidentní, především se DiRT 3 snaží být možná až moc cool a moderní, i když to závisí na vkusu každého z vás. My jsme se během závodění bavili dobře, novinky oproti DiRTu 2 jsou patrné (byť né nijak převratné) a závodění vám vydrží na dost dlouho. Takže takhle před startem léta ideální odpočinkový titul, jemuž udělujeme 85 %.
